První červencový týden, návštěvka úspěšnějších kamarádů na jihu Čech, kam až se jejich novostavba za pár let posunula. Veselí pedagogického silvestra s více jak pár Hulváty a osvěžení Mňágy, Prokopa a dalších nezvyklostí.
První cyklookruh do Třeboně, pěknou cestou necestou a nelevné rybí občerstvení na náměstí. Chlapácký saunovací večer, zjeví se další srdcekamarád i překvapivě vytížený páter. No mooc milé. (Jen prekérka se zablokovaným přístrojem, kognitivní deficit progreduje, pin se jaksi vypařil, na pobočce pro firemního zákazníka nemají řešení, tak nezbývá než čekat na pracovní den)
Dalšího dne kola na střechu a pádíme ve třech na Šumavu. Dopoledne nejasné, spíše více zatažené. Cesta delší, parking v Českých Žlebech. Šumava zdá se pustá. První kopečky, ocitáme se na německých hranicích, tak zpět do kopce, pokorná žena nereptá. Překvapivě levnější občerstvení s oblíbenou Březí kozou v Novém Údolí, vyčasuje se, ale trocha fouká, trocha též stoupání, ale stále se nereptá, začátek Schwarzenberského kanálu, pohoda kolem, škoda by bylo nevyšlápnout na Plešné jezero, když to je jen 4 km, ale kopec, pokorná dáma stále nereptá a překvapivě se po chvíli zjeví nahoře. Dále podél kanálu až k jeho expozici v Jelení, sjezd do Nové Pece k Lipnu a pak již krásná rovinka podel Vltavy, trati ...a ejhle, reptání přichází. A to nás čeká závěrečná stříška do Žlebů. No ale krásných 65 km... Večer klobásky s hostitelovic tchány a dobookování, dopojištění již žádné ponocování
Dořeším odblokování mobilu, 2 hod. přesun již ve dvou do Rakouska, pěkné Traunsee, zatahuje se, též dobré, na skále se neuvaříme. Prekérka s parkováním, možno vyčkat na uvolnění místa na ofiko parkingu za 25 E nebo se vracet a vracet...a plno a plno nebo Privat parking. To bude dílka...ale spásná myšlenka! Dyk máme na střeše kola...tak přiblížko a pak podél jezera na nástup Naturfreundsteigu. No má to býti feráta, první kramle trochu navnadí, ale tímto to skončí, úvazky zbytečné, ale výšlap hutný, s krásnými vyhlídkami. Modříny, sušiny, okno, no fotogenie! Docházíme českou grupu tatíku s užvaněnými a vytrvalými prcky. Občerstvovačka a výstup ke kříží na Traunstein, neplaší kamzící a na chatě Gmundner Hütte jen pár Čechů. Parádní weizen a výlet dokořeněn D-kovou ferátou, ke které nutné nějakých 100m sestoupit...docházejíc apalušskou skupinu. Pár výživnějších výšvihů, ale slušně zakramlováno, takže žádné prekérky na tření apod, zvládneme oba dva...a chata jen pro nás! Omyl, Do trojičky doplňuje více jak komunikativní Němec. No procvičení (s patřičnou frustrací) němčiny fajn, ale čeho je moc, je příliš...hlava třeští, ještě, že se netlačí do do stejného schlafen prostoru.
A ráno se loučí s JW vizitkou. No žehnej mu Hospodin, ale stačilo. Strmý sestup podélným skalním vrásněním Hernlersteigem a po 2 hod. parádní osvěžení v jezeře. Nesměle nastolena možnost dalšího výstupu u dalšího jezera Attersee, ale směle odvržena, včerejšek je na dolních končetinách znát. Ještěže jsou ty aplikace, náhradní plán, co tak to vzít přes Hochkar, aspoň zhodnotíme, jak je to bez lyží. Cesta malebná, však klikatá, překvapí olejokontrolka. Doplněno, snad nebude vážnější problém, známou oblastí kolem Salzy a odpoledne nahoře prázdno. Půlhodinový nástup na Heli-Kraft-Kltrscht, trochu výškrab sutí, ještě i zbytek snehu na černé a úvodní žebř ala Donnerkogel...Pěkné C-kové polezení, resp. nález na skálu, kramle a pak traverz směrem k centru. Jeden lanový most, dva menší další a vrcholový křížek.. Božský klid, kraví zvonky, jen v dáli jakési stroje...V 6 hod odjezd, a za 4 hod. poho cesty vítá morčecí kvikot...
a toť na něm stojí:
Gehe nicht auf Wegen, die nur eben! Gehe Pfade, die noch keiner sind, damit du Spuren hinterlässt und nich nur Staub.
Leuchtende Tage nich weinen, dass sie vorüber sondern lächeln, dass sie gewesen
Nechoďte po cestách, které jsou pouze rovné! Projděte se po cestách, které ještě nejsou, takže zanecháte stopy a ne jen prach.
Zářivé dny nepláčou, že skončily, ale usmívají se, že byly
Žádné komentáře:
Okomentovat