Poslední únorový víkend, konečně krásně, ale ten ne, ta ne, ten též ne...tak co už, nebudu v 10 st. koukat na azurové nebe z okna...jen velkolepé plány většího areálu je třeba zreálnit...
Pátek večerní lyžování v Semmeringu, dojezd na pohodu, první 3/4 hoďka parádní, vše upravené, osvětlené 3 sjezdovky, fajn FISka, strmá, členitá, ale předchozí oteplení je znát, hora se postupně vyhladí do ledova. O kabinku na stojáka se dále nutno dělit s nadšenými sáňkaři, kterých je tak polovina.
Nezklame ani prostší rakouské ubytko (Gästedorf Waldheimat).
Po zvážení očekávaných stejných ledových podmínek a víkendových návalů na Stuhlecku, z tohoto zrezignuji a přesunu se dále na Kreischberg, což nakonec volba výborná. Vícekrát se jelo kolem, vidno u cesty akrobatické skokánky, jezdí se zde svěťáky, tak lákalo vyzkoušet. Ač parkoviště poměrně plné, na kabinku se kolem 10-11 hod. chvíli počká, pak se již lid, zejména maďarský, rozptýlí. Pár 4 km sjezdů dolů pěknou černou, pak se již taky obrousí, nahoře však zůstává tvrdší prašan, žádné muldy, žádné čekání. Ideál. Nějaká ta kotva se snese, jinak moderní i méně moderní sedačka, kabina...Jen závěrečný sjezd náročnější, když se všichni rozhodnou šinout černým již notně zplotnovatělým sešupem. Večerní návrat, aby tělo dále dostalo další den zabrat, udělaje ze sebe jelimana na Jelymanovi...což již jiný příběh.
Žádné komentáře:
Okomentovat