Po čase změna zimní společnosti, místa i formy, v čase jarních prázdnin, tentokrát v druhý únorový týden.
Nyní zvolen organizovaný autobusový zájezd, zlákavší krom přidaných hodnot v podobě ubytování na svahu s bazénem a podobnými výmoženostmi, zejména nabídkou každodenní nejen lyžařské animace pro ratolesti.
Objeví se i jistá úskalí tohoto typu akce, hned na úvod mela o místa v buse, ubytování (hotel Sporting) sice na parádním místě, ale nutno překonat s celou bagáží 2 úseky kabinky (někdo několik párů lyží, někdo boby a pár lopat, další doprovodné propriety atd.), což na druhou stranu se ukazuje jako slušný teambuilding, aby celistvost početné, snad 80-ti členné výpravy utržila další rány hledáním pozic v poněkud poddimenzované jídelně...V praxi vidno, proč Česko nemůže býti Švýcarskem...
Po zvládnutí úskalí transportu z Cavalese do střediska Alpe Cermis, následuje adaptační půlden věnovaný se spřízněnými rodinami bobování, stavbě základů iglů, ale taky kuryrování staršího dítka, který začíná jevit příznaky choroby...Tyto nepomíjejí ani dne dalšího, čímž je odsouzen pobytu na pokoji. Ostatní si rozebírají instruktoři, pak každý den 2 x 2 hodiny. Velcí rekognoskují terén, který krom omezujících závodů, se jeví velmi příznivě, zejména více jak 7 km sjezd z větší části černou pistou označenou jako Olympia I-III. Dále pokračuje výstavba sněžného obydlí. Za podpory agilního a vybaveného tatínka a dalších kibiců se doplňují další vychytávky, vchody, skluzavky.
Krom toho se koná bazén, nepříliš vyhřátá a poddimenzovaná sauna, večerní stolně fotbalové, stolně tenisové a kulečníkové mače, pro naši familii více či spíše méně úspěšné. 4-chodové večeře notně přeplní přes den spotřebované kalorie.
Lyžování je parádní, druhý den se dítko zvetí, ale stane se bohužel osudným pro drahou choť, která nešťastným pádem si pochroumá koleno s následky více nepříjemnými než se zprvu zdá.
Část výpravy si užije výletu z Predazza do rozsáhlejšího střediska Latemar-Oberregen, kde si dopřeje povšechného ski vyžití do systosti; od černých sjezdovek po pestrý snowpark, málokterá sjezdovka sjetá 2x, ubočí skal, výhledy na dominanty Dolomitů, známé z letních výstupů,od Marmolady, Sellu po Brentu, Civettu, nádhera...
Návrat pak obdobný - nakládka, vykládka kabinek, tým již sehraný. Podvečer pohodový návrat, doma po nějakých 10 hodinách v brzkém ránu...
foto ZDE
a vcelku vystihující článek
Žádné komentáře:
Okomentovat