Tak se nám zdálo by se tradiční letní splutí jaksi zdietňují...Jak posádkově, tak kilometráží...Tož doufejme, že se přes jednodenky nerozplynou.
Kotrmelce konce prázdnin: nečekaně se vrací kluk z tábora kvůli nějaké vyrážce, tradiční kumpáni...ale dívka se od začátku vymezuje. Než snášet nenálady, raději oželíme, ale trvá ujištění, že každopádně jedem. Pokusím se vcelku úspěšně zlákat neteř. Ještě někdo? Ne. Hele, klukovi ošetřovali furunkl, nemůžem...Sorry. Odpískání. Holt, co se dá dělat. Ruším neteř. Další den, hele, není to tak zlé, doktor i žena usoudili...nešlo by ve zkrácené verzi? Šlo. Místo tří etap dvě. Do nejistého počasí. Ale už nebudu rušit rušené a svolávat odvolané. Holt holčička snese výsadní postavení.
Tak jen dvě posádky, my trojčlenní, ne příliš k libosti hocha, útrpně přijímajícího háčkovací roli. Zapůjčíme lodě ve Znojmě pod hrází u sympatické blondýnky, odvoz aut do opuštěného tábořiště v Krhovicích.
První úsek co si neodpádluješ, to nemáš. Pár jezů s několika km oleje se mírně vykupuje svou sjízdností po plytkých skluzavkách. Nic pro dřívější laminátky, nynější plasťáky však odolné. Občerstvení v Dobšicích s vlastními langoši trochu připomene albánské putování, naštěstí bez zažívacích dozvuků. V tábořišti v Krhovicích se ještě pár nadšenců objeví, čímž se otevře i stánek. Dorost připraví nějaké dřevo a večerní pohodička jak má být, i s nějakým tím hvězdným výkladem. Že je na zítra blbá předpověď? - to snad ne, když jsou tak hezky vidět hvězdy, dí přírodovědný docent. No bohužel ano...brzké ráno budí vodní údery do stanu. V 8 však již ustává, vedle ještě dobře naladěné rodiny s menšími dětmi, nikdo nevnáší větší pochybnosti o pokračování plavby. Stánek se slibovaným kafíčkem nám však neotevřou, tak se zahřejeme vlastními čajíčky, polévkami...a do očekávaného nečasu přioděni vyplouváme do krásnějšího úseku. Hoch se dožaduje kormidla, zprvu odrazujem, neznaje záludnosti zákrut a možnosti smočení nežitu. Žádná velká divočina se však nekoná, kolega se obětuje na háček a necháme hochy napospas. Zprvu mají tendenci závodit, po chvíli však zjišťují, že s těžkotonážní trojposádkou nemají šanci a provokativně se loudají, vyvolávajíc tu a tam u tatíků obavy, s chvilkovými protiproudými záchrannými otáčkami. Voda teče, leč nijak divoce, ale kochat se lze vodní faunou, vodní květena občas ztíží orientaci, ptactvem- ledňáčci, konipásci, volavky. Při malé přestávce chvíli sprchne, ale nakonec můžeme konstatovat, že i v tomto předpovědním nečase jsem dorazili suší, někteří doslova nebývale suchou nohou a po 3 hod. vyloďujeme v Hrádku.
Nakonec ani zkrácené verze příliš nelitujeme...níže asi již jen olejnato. A oslavíme IKEA masovými kuličkami s nepopulárním leč nyní potřebným nákupem, kde dívenka pookřává a chlapci nějak odtrpí.
Žádné komentáře:
Okomentovat