Kružberk se bude pouštět na víkend 18.-19.9. Všeobecné nadšení, všichni jedem, oba dny...
Pár dní před- ochlazení, do hry vstupují matky a další nevypočítetelné faktory. 6 lodí?, Vejdem do 4? Nakonec zůstává torzo dvou tatíku se synky a osamělý vlk, kterému se též rozpadá posádka, odpadnou všichni potenciální háčci...Ne, ve 3 chlapech na lodi nepojedeme, to raději zkusím sólo. A lodě jedou nakonec 3
Organizace se tentokrát ujme méně zkušený Vl.k. Nafukovačky nebo plasťáky? Je to v zásadě jedno, odpoví nezkušená zkušenost. Ukáže se, že na Moravici není.
Během týdne teplota padá k 10 st, ale neprší. Očekávaná masovka, převoz auta do kempu v Podhradí, kde odradí od odloženého zakempování - to vám negarantuji, že bude místo. Tak se zdržíme ještě stavěním, někdo má hned, někdo bojuje s tyčemi, že narůstá obava, že nestihnem vlnu. Stiháme.
Parádně to teče, jede, kanoe i v singlu dobře ukočírovatelná, držím krok. První vzrůšo na jezíku v Jánských koupelích. Zatímco baraky v klidu líznou válec a pokračují, tužší plavidla se více či méně zabodávají přídí, což jednak odnáší háček, jednak loď dosti nabírá. Tak první vylévání. Pak již bez zádrhelů a poměrně brzy jsme v cíli v kempu. Ve 13:30 je spluto. Trochu se dívíce, že řada posádek trasu bere naráz, na jeden zátah až do Branky a zde jen občerstvovací zastávka. Proběhne kratší družba s urologickými druhy.
Co s načatým odpolednem? Při převozu aut skočíme na rybku či jiné dobroty do Davidova mlýna, proberem chlapská dilemata- jít ven a koukat, co nemohu mít či zůstat doma a mít, na co se nedá koukat? Toť cenzurovaná varianta. Pak přesvědčíme osazenstvo na blízký hrad Vikštejn. Trochu do kopečka, kuráže dodá hefron, na hradě jakási larpácká párty, vyhlídka, další, pěkné...
A v kempu veselo, sousedi zaberou ohniště, staví stanovou saunu, nějak se rádoby na chvíli přichomejtnem, jen prstíček- buřtíky opočeme a... již se neodchomejtnem. Milý hoch ladí Kryla a další, pozvedneme dosud nesmělé hlásky...a večír s téměř úplňkem se vytrácí do jakéhosi mlžného oparu. Ze kterého vyvstává jakýsí vlezlý bráška s dvanáctistrunkou, přidružení nějakých mladíků, kteří vyčerpali zdroje své reprodukované moderní hudby a s nadšemím naslouchají songům z jiného století.
Ráno teplota klesá k 7 st, ne všichni jsou úplně v kondici, tak se odjezd trochu oddaluje, zahřejeme se speedmintonem, zelňačkou. Při převozu auta i trochu mrholí. To bude jen pro otrlé. Fyzická aktivita však přinese oteplení, říčka parádní, občas i nějaký ten sjízdný jez. Nikdo nemá pomyšlení na nějaké větší zastávky. Na žimrovickém jezu již zebou nožky i v neoprénech, i jinak statečná posádka raději přenese, ostatní bez větší újmy a nabrání sjedou. Pokochání pohledem na Hradec, horký čaj a již doject...No ale v závěru čekají ještě atraktivní stupínky. Jindy parádička, ale třísnění háčkové jaksi neoceňují a dvojposádky postupně slušně nabírají, že jedna se ukáže nezpůsobilá jízdy a raději vylévá před cílem. Snažím se mírnit náznaky reklamace plastových lodí- zato jsme byli rychlejší a bez práce s foukáním...
No hezký to bylo, jen nožky trocha zebaly, zvláště ty bez neoprénu. Plán občerstvení ve Vítkově s nějakou lokální kuchyní se musí upravit na italskou, počkáme si skoro hodinku na megaporci těstovin. To se již ozývá některá nachmuřeně mlčící maminka...
Žádné komentáře:
Okomentovat