Jak se o jednom víkendu dá prožít tak za deset:
Seznámit se s Jeronýmem (tím Pražským) spolu s uvědomělým O.Vetchým,
koupit kytky, vyrazit na tvargle s mistními pivovárky, absolvovat Tour de beer, tentokrát než lesními cestami necestami si spíš pozpěvujíc s jmenovcem barda, kterak je cesta prach a štěrk ..., zahájit plaveckou sezonu, pobavit se s Taptapy, potkat několik milých stvoření od Řecka po NewYork, obohatit pitný režim o Long Island,
krom běžné duchovní krmě pak s V.Bělohradským dojít k pokornému poznání svých intelektových limitů, potkajíc další milé lidi, okoštovat tvarůžkovou zmrzlinu, kdo by to očekával v dubnu téměř letní koupání a ještě být u toho téměř inzultován již ne tak milou bytostí a poznat skrze kamaráda, jak nemilá příhoda na bicyklu může přehodit někomu životní výhybku.
Na konci neděle pomnu formulku druhdy učitele mj.realxační techniky, že než se falešně ujišťovat v jakémsi pozitivním myšlení růžových brýlí, je lepší autosugestivní realističtěšjí konstatování: že život je...zajímavý...
Žádné komentáře:
Okomentovat