A další tradice, tentokrát připadnuvší na poslední lednový víkend. Tatínků 10, dětí 16 v rozmezí asi od 4 let nahoru, kde se již rozplývá hranice ještě dětského účastníka. Někteří si odbývají bezdětnou premiéru a náš vklad je v kostrbatých časech 2/3-ový.
Zima po dlouhé době opět přeje, jen rosničkami avízované sluníčko jaksi ani nemrklo... Podmínky umožní tentokrát zvolit nový expediční postup. Pro změnu hned "zrána" se rozdělíme na údernou grupu lyžařskou, za týlové podpory pěchoty.
Vyrážíme bez předsunutých táborů přímo z BC jižní nikoliv zelenou normálkou, ale alternativní zimní cestou.
Ne bez svízelů dosáhneme výškového tábora v podobě Pohořanské boudy. Ojedinělí jedinci pravda s velkou časovou ztrátou, neumožňující již další výškový postup. Zbytek odloží dále již neužitečnou výbavu a úderně vyráží k vrcholu Jedové, kde nějak po poledni v syrovém klimatu završíme úspěšně své snažení.
Naděje na kýžené spočinutí na Boudě jsou s ohledem na poměr kapacita - náš počet malé, ale nakonec k překvapení postupnou expanzí se tento výškový tábor podaří obsadit a mnozí se dočkají svých horkých čokolád apod. Sestup je již mnohem veselejší neb to i menším ratolestem jede. Jistý tatínek se dokonce obětuje do role táhnoucí lokomotivy a 3 dcérky si tak užívají vláčku, jinde se zvoucí kuligem. Sestup proběhne tudíž zdárně, vrchol zdolán alespoň jedním zástupcem každé podexpedice, takže je výprava zhodnocena jako úspěšná.
Po občerstvení tradiční slovenskou kyselicou skupina nezahálí a mrazivý čas využívá k BruceLeení... byť bez Chucka Norrise.
Večer přichází opět kvalitní filmová produkce, pro děti Malý princ, dospělí povětšinou (až na výjimky) neschrupnou u japonského Průvodce.
Jared připraví opět kvalitní duchovní občerstvení, s úctou se zakontempluje o studu, nějaké to hrábnutí do strun o 35 kremrolích či táborově nešťastných Bramborách, zamrzlý rybník vyláká k dalšímu bruslení, dojí a dopijí se zbytky a zas do roka...
Žádné komentáře:
Okomentovat