pondělí 27. května 2019

Ochráníme vás...před životem

...aneb IT inspirovaná úvaha.

Pořídil jsem si nový mobil - s naivistickou představou a asi v dnešních časech primitivní logikou: větší stroj, větší paměť, větší kapacita baterie = lepší fungování stávajících aplikací, na které jsem si nějak navykl.
Chybá lávky!! V hlavách dnešních IT specialistů probíhají jiné procesy, jiná kauzalita, jiná logika.
Výsledek? Stejné aplikace fungují leckdy hůře, výdrž baterie min. stejná. Proč? Protože nový stroj vyžaduje více ochranných prvků, více procesů na pozadí a některé jsou tak invazivní až agresivní, že některé aplikace...vyřadí z provozu, takže na "lepším stroji" např. více vypadává gps signál!

Hoch potřebuje udělat nějaký projekt na PC, spolu se vztekáme nad opakovanými záseky, disk jede na 100%. Asi jsem zaspal dobu, stroj je po pár letech zastaralý? Zavirování či dítka stáhla nějaké nebezpečné programy? Nikoliv.
Svěřím IT kamarádovi. Mašinku máš dobrou, hardware není třeba rozšiřovat, jen ti tam běží agresivní antivir!
Tak já po letech různých free verzí si pořídím placenou legitimní ochranu, aby mě svou ochranou...znefunkčnila.
Avaste, sbohem! Pojedu snad funkčně, bez ochrany!

A tak si volíme ubírání společnosti. Hovoří mi pan učitel...hovoří mi pan zdravotník...hovoří mi pan inženýr... Máme nový předpis, nový audit, novou normu...Děkuji.
Copak asi přinese nová EU garnitura?

středa 22. května 2019

Selektivní milionová demokracie

Tak zas nějak nevím...ale přes původní sympatie jaksi nedokáži vplout mezi chvilkově milionové demokraty.

Měl jsem za to, že demokracie je o možnostech voleb, resp. se uplatňuje jakousi politickou soutěží. V tomto ohledu už dlouho žádné Nagano nezažívám, ba naopak, stále znova je nutno se smiřovat s porážkami, resp. vítězstvím jiných, nicméně většinou zvolených, sil či osob.
Taky tímto velmi rozumím frustraci dalších spoluporažených. Ale je to oprávnění ke změně systému, tj. k praktikování "demokracie" z ulice? Tak chceme demokracii nebo onu pro mě stále méně uchopitelnou "občanskou společnost", která své prohry přetransformovává do zoufalého křiklounství i vůči nijak neprůkazné potencionalitě? Máme právo my poražení defenestrovat představitele vítězné síly jen na základě nepříznivého kádrového posudku v podobě kamarádství s jiným opovrhovaným představitelem moci?
A hlavně, začíná z onoho uličního dění čpět neskutečné pokrytectví mnohých poražených, kteří současnou situaci umožnili předchozí politikou.
Jistě je dobré se občansky ozvat na různé mocenské nešvary. Ale jen namátkou, kde např. byli páni Minářové a oněch 50 tisíc, když Topka u moci vydrábkovala sociální systém?? (alespoň náměstek jako obětní beránek to odnesl a snad zasloužene pyká, ale toť vše) Zdroj např. zde
Proč se tehdy nedemonstrovalo? Či když jiná partaj tunelovala zem i za přikývování dnešních ukřivděných opozičníků?
Jistě, byly jakési chabé pokusy Děkujeme, odejděte...Žeby dozrávání oné společnosti?

Zdánlivě z jiného soudku:
V jistém krajském městě se demonstruje a koncertuje proti jistému asi dost nedobrému ministrovi...za vydatné finanční podpory člověka, který přišel k milionům ožebračením chudáků a dále se deroucího k moci. A proti němu lidé dovolávající se demokracie, pravdy, lásky jaksi neprotestují, protože pro jakousi něčí "dobrou věc" najednou peníze nesmrdí. Zdalipak tito stejní lidé, honosící se jako ochránci pravdy a spravedlnosti budou shromažďovat petice, když tento člověk bude otevírat v onom městě za nakradené či minimálně velmi nemravné peníze honosnou galérii ?
Jak fikaná pračka. Proti umění asi umělci, herci apod. protestovat nebudou!

Celé to pak vypadá jako fraška o tom, jak zloděj volá "chyťte zloděje"

Jistě na nekalosti je třeba se ozvat. Pan premiér je bezpochyby gauner a "nevede zemi správně" ...ale brojit proti němu s jinými gaunery či demonstrovat za každou jednotlivost ?
Prostě jej nebudu volit, zvolím ty, o kterých se domnívám, že gaunery nejsou resp. aspoň menšími. Tak chápu demokracii a této hodlám věnovat svých tisíc chvilek.
Tak zas zvednu zadek, ale nikoliv na náměstí, ale vypravím se do blízké školy...k urně.
A zapěju si s Karáskem nejen Say no to the devil , ale taky o setbě noci i setbě dne, co v kořenech jsou prorostlé...
Všeho do...žní.

úterý 21. května 2019

Velká dohoda- feráty


Po velmi zdařilém o týden opožděném čarodějnickém ohni je další volný květnový svátek, v předčasně zmrzlém máji příznivé okénko, tak se podaří zrealizovat nápad poznat poněkuji jiné krásy Moravského krasu. Již nějaký čas bliká v seznamu ferát parčík zvaný Velká dohoda, za těmito vymoženostmi již není nutno až za jižní hranice.
Kdo se kde přidá se mění z hodiny na hodinu, tak třeba přijmout postoj don´t stres, ono se to pozitivně vyvrbí...
Za nějaké to vstupné se dá slušně vyřádit, většina osazenstva si odbude lezeckou premiéru, přidá se i nějaká ta maminka, jiná odvahu nenajde. Dítka mile překvapí,neštític se ani D-kových přelezů a největšího úspěchu (zatím jen u hochů) dosahuje 60m lanový mostík. Po přechodných mrzutostech si hoch vybičuje k individuálním výkonům a svéřepě se znovu, tentorkát úspěšně, vrhá i na D/E cestu...
A zpět nás krásně povozí navigace po krajině hanácké...ještě, že bliči zůstali doma...

pátek 17. května 2019

Sovinec V/19

Víkend po 1.máji přichází pracovní ozdravně relaxační pobyt na chaloupce v sovineckém podhradí. Otestuje se nový bicykl na nijak se v čase nesplošťujícím a nezkracujícím paseckém kopci,podivuje se nad velkolepým novým projektem, pak se již bourá, trámy odhřebí a poskládá, jinde zídky vyzdí, ženy i děti staré omítky a zdivo otlučou, projevujíc udivující mužnou sílu, byliny se nasbírá, opéká, tradičně portské vypije, spirituály pěje a dobře se tímto poměje, s kocourem vyspí, v ochlazeném ne příliš vlidnu do Těchanova projde a na kole pak k domovu skutálí...

pondělí 6. května 2019

Bílý kámen 19




Na 1.máje se všechny lásky někam zdejchly...či byly zdejchnuty, tak již tradiční cyklovyjížďka vypadá na pánskou dvojičku.Inu proč ne...kdyby kolegáček nezatahal za nitky kostlivcovy či snad pandořiny skříňky. Alle jak praví, je třeba se nebránit ničemu na cestě...ale taky nějak zůstat on the road. Deja vu se snažím zabránit alespoň změnou trasy, podle hesla...byla delší, zato náročnější, ale taky krásnější a hlavně bez zástupů! Vyhli jsme se úvodnímu mrsklému kopci, ale pak nás čeká stříška nad Újezdem, ze které někteří vidí i soby. U lomu pak vlivem dalších pocestných přijmou jelení korekci. Pramen Odry k nepoznání, kůrovec a větr páchá i zde paseku. U Zeleného kříže se nedostane kýženého občerstvění, tak dáme zavděk buchtičce, cesta na Střelnou moc malebná, i když rovněž smutek z mrtvých lesů a na sípajícího druha na Střelné již nutno posečkati. Bores a konečně klobáska, Kámen, již zavíračka, lidí poměrně málo, ale s jistými rozpaky sledujeme rozmach elektrocyklistiky. Sešup do Hluboček, další zastávky a tradiční ta železničně rumová...no a pak skříň Pandořina otevřena se vší "parádou"... Pomnu na Josefa Egyptského ...and go on my road...

čtvrtek 2. května 2019

Velikonoční Zillertal-Hintertux IV/19



Ski sezóna se již zdá ukončena, byť lyže ještě trochu v pohotovosti. Příznivá předpověď, všichni na Velikonoce v předposlední dubnový víkend někde pryč a nažhavený kamarád sumárně rozhodnou ještě si ji prodloužit.
Skloubí se zarámování Velikonoc pašijními zpěvy i velkopáteční ranní bohoslužby a v poledne do Rakous. No, není to blízko, ale střídačka za volantem, shrnutí nějakých zápasů, posdílení skopčích specifik a za 7 hod. jsme v jarním Tuxu. Chvíli kochání se tyrolskou klasikou, dřevěnice, raketovitý kostelík, obslouží milá a čiperná stařenka.
Vzhledem k dosavadním referencím o dostatku sněhu přesvědčím kolegu oddálit jeho natěšení na ledovec a vyrazit nejdříve na blízké kopce. Dole zelená tráva, kvetoucí macešky, vršky však ještě s bílými čepičkami. Dojedeme si skibusem, atmosféra komorní, nikde nikdo, zprvu zmrzlo, bez mráčku. Ale s parťákovými přípravami, úpravami či jinými prostoji začíná být jasno, že na lámání rekordů to dnes nebude. Dopoledne si náležitě užíváme Rastkoglu, přesun na Penken je již měkčí, kolega začímá brblat, i když měkko jen na jižních svazích, stále se dá dost vybrat. Výzvou je 78%ní Harakiri, avízovaná jako nejstrmější sjezdovka v Rakousku, dost ledová, pozorujeme jakési letící odrostlejší dítko. Nakonec si lyžařské sebevědomí příliš nepozvedneme. Než souvislý slalom je to spíše pár skluzů. Po odpoledním změknutí již na pohodu. Rozmrzelec reklamuje jen i trochu změklého sněhu, které musí svými novými lyžemi odhrnovat, tak zavelí k návratu na dopolední svahy...které ale odpoledne logicky taky změkly. Nakonec si spraví chuť pár jízdami na ještě zrána urolbované pistě, která jaksi ofiko zavřená snad kvůli riziku laviny. Nově se alespoň rozkochá ve weizenech. V čemž pak pokračuje v jarní vesničce, proběhne holandská družba se vzájemným obdarováním, kvůli čemuž pak mrznem na zahrádce, neb z krátkého rukávu se přeci jen navečer ochlazuje.


No a Hintertuxer Gletscher značka ideál.Čímž si samozřejmě vyslechnu x kritických poznámek na den předchozí. Dokonce se ještě dá sjet až do údolí, na což rozmlsaný druh nereflektuje neb si nechce kazit dojem z ideálních vrcholových podmínek, tak se pak nějak naháníme. Pravda, dojezd na zavíračku již notně boulovatý a nohy jsou cítit, ale euforii nikterak nekazí. 110km na dva dny stačí, okolnosti stejně nedopřejí si prodloužit do velikonočního pondělí, tak volíme návrat a stíháme tímto dorámovat rodinné Velikonoce plnohodnotným pondělkem.