Na 1.máje se všechny lásky někam zdejchly...či byly zdejchnuty, tak již tradiční cyklovyjížďka vypadá na pánskou dvojičku.Inu proč ne...kdyby kolegáček nezatahal za nitky kostlivcovy či snad pandořiny skříňky. Alle jak praví, je třeba se nebránit ničemu na cestě...ale taky nějak zůstat on the road. Deja vu se snažím zabránit alespoň změnou trasy, podle hesla...byla delší, zato náročnější, ale taky krásnější a hlavně bez zástupů! Vyhli jsme se úvodnímu mrsklému kopci, ale pak nás čeká stříška nad Újezdem, ze které někteří vidí i soby. U lomu pak vlivem dalších pocestných přijmou jelení korekci. Pramen Odry k nepoznání, kůrovec a větr páchá i zde paseku. U Zeleného kříže se nedostane kýženého občerstvění, tak dáme zavděk buchtičce, cesta na Střelnou moc malebná, i když rovněž smutek z mrtvých lesů a na sípajícího druha na Střelné již nutno posečkati. Bores a konečně klobáska, Kámen, již zavíračka, lidí poměrně málo, ale s jistými rozpaky sledujeme rozmach elektrocyklistiky. Sešup do Hluboček, další zastávky a tradiční ta železničně rumová...no a pak skříň Pandořina otevřena se vší "parádou"... Pomnu na Josefa Egyptského ...and go on my road...
Žádné komentáře:
Okomentovat