Obohacená bratrská akce má být tentokráte více horská. Ale ta domluva...Bude přechod Nízkých Tater, nebude, pojedeme všichni, nepojedeme, pojedeme...Nakonec volím Slovenský Ráj a nechávám volný průběh. Všude již plno, tak kemp Podlesok. Balím kempovací propriety a vybaluji, v Mlýnkách na jihu aktivní čerstvá trojnásobná matka zajišťuje volnou chalupu...
Neděle ráno se probíjíme slovenskými silnicemi, kde na nás zírá jeden radar za druhým, do Popradu asi 5 policejních hlídek, to je snad policejní stát či nějaká razie? 2 rodinky, třetí se přidá...V Podlesku odtrháváme dítka od suvenýrů a kráčíme do první soutěsky - Suchá Belá. Nádhera, ratolesti radostně skáčou přes kamínky, užívají si žebřů...ale někdy taky čekání v dosti mezinárnodní pospolitosti. Někdo píše, že zde brzdí rodiny s dětmi...nás brzdí bojácné pade-šedesátnice. Přichází, naštětí přechází černava, při svačince nám k povyku dětí dělají společnost nebojácní hlodavci. Projdem různá malebná zákoutí Kláštoriska, občerstvíme, naříkajíc na slovenské poměry, kdy ceny chtějí mít evropské, ale slušnou toaletu by pohledal, chátrající budovy, rozbité dveře, nefungující elektrika. Balkán. Čas dobrý, přeci nebudeme chvátat dolů nudnou lesní cestou. Tak tentokrát spíše za podpory dámy dáme 2 výlety v jednom. Starší část si ještě vyběhne na kopec za výhledem a keškou, holčičky značí cestu podél Kláštorské rokliny až sejdem k Hornádu a jeho Prielomu. No pěkné to je, řetězy, nahoru dolu, viklající se rošty vysoko nad vodou, že i otrlý tatík trne, vidouc ne vždy plně soustředěná dítka oddávající se paralelně svým vtípkům a slovním hrátkám, vzpomene na jiné pobratimy a představuje si ten křik MM.....!! Jaksi to ale nebere konce a docházíme již s jistým reptáním.
Navečer poněkud rallye k ubytování na jih, nad malebnou Palcmanskou Mašou do Mlýnek. Čeká nás chalupa a třetí rodinka s miminem. Barák akorát pro tři rodinky, bratranci a sestřenice se různě podruží.
Navzdory relativně příznivé předpovědi občasných přeháněk- celou noc a dopoledne lije. Tak úprava programu. Dobrá zalezem do jeskyně, do tej ľadovej...No jo, je ale pondelok, zatvorené...tak plavky a přesun na sever do Termal parku Vrbov, kde se ocitám asi po 25 letech. Cestou exotika cigánských vesnic, stěrače nestíhají, ale na ulicích živo.
Drahoušci zprvu trochu rozpačití, že se koupou v minerálce, ale záhy se otrkají, deštivé skotačení však přeruší povel plavčíka hodnotící hromy blesky za životu nebezpečné a vyženou do restaurace. Což krom občerstvení přinese i kompenzaci v podobě prodloužení vstupného, což využíváme na toboganění, bitvy a úspěšné hledání ztraceného čipu v kalné vodě. Cestou zpět předjíždí nenápadný golfík, mává z něj dámička, ojky, to není slovenský flirt, ta palubní deska je nějaká bohatší. Ale auto mizí. Vzápětí však stejná dámička mává na cestě již s plácačkou a odvádí do polí i druhý bratrův vůz, který se mi snaží dorovnat. Vcelku vřelým způsobem dvojička vysvětlí, že máme veľa nehod a v obci 65 km/h je priveľa. Tak 20E, uff. Navečer se vyčasí, u chaloupky proběhne petanque mač, kde sourozenci a bratranci nejsou schopni se dohodnout na vhodných týmech, tak podělíme generačně, nechcete malé holčičky, tak ony vám ukážou... a ukázaly, nejmenší porážejí frajery!
Přichází další soutěska, tentokrát ta nejmenší - Zejmarská. Rodina s miminem zjišťuje, že toto fakt ne a odpojí se, ponechajíc nám starší dítka. Roklina divočejší, opět trochu čekání na žebříkách, na konci chytne liják, že se i pláštěny upotřebí, dosušíme při občerstvení na Geravách, holčičky nadšené z farmičky. Pak pohodová cesta za nadšeného pro změnu Stupido soutěžení.Na Zajfách se potkáme s kolegy, ale opět po chvíli musí rezignovat, když cesta k Havraní skále začne stoupat lesem. Doplníme tekutiny u sice Občasného, ale nyní funkčního pramene a čeká nás závěrečný kolmý výstup. To se již v týmu objevují více či méně hlasité protesty a nožičky a kopec a tak...nakonec však všichni svorně dolezou s odměnou fotogenické vyhlídky na Havraní skále. Sestup do Stratenej, odkud posváží kolega.Badminton, bratranecké koaliční půtky a při více či méně zdařilém grilování proběhne složité vyjednávání, zda a kdo se vydá na plánovanou ferátu.Nakonec konsensus tatínků se syny a jednou dcerou.
Počasí příznivé, vy....braťom platíme 5E parkovné, 5E vstup, nováčci nemající vlastní výbavu dalších 10E za ferátový sed a pak Prielomom Hornádu a podél Bieleho potoka kráčíme svižně k nástupu nové feraty Kyseĺ, v do loňského roku zavřené soutěsce kvůli následkům požáru. Cestou již legrácky i rozklad některých soutěživců, kteří neunášejí hru jako obohacení slovní zásoby o slova jako suspenzor či akné a jistý tatík zjišťuje, že bude pohřben v díře, nikoliv hrobě.Kráčí se korytem potoka, občas po kládách nanesených jak rozsypané sirky, pak již kramle, lana, zprvu spíše na efekt, 1 m nad potokem, postupně již exponovaněji soutěskou. C-kovou hodnotu dává asi občas nutný záklon. Hoši i dívka zvládají bravůrně. Na závěr přichází ještě svislý úsek kramlí podél Obrovského vodopádu, v závěrečné pasáži chvilka nepozornosti a málem úraz, končí naštěstí jen modřinami. Při svačince opět asistují všudypřítomné myšky. Pivo, nanuk opět na Kláštorisku a svižně kráčíme přes Čertovu sihoť. Okruh na nějakých 5-6 hodin. Vracíme se za holčičkami, které si mezitím poskotačily v přehradě a okolí a naše rodinka pádí k domovu, snad již bez pokút. Ostatní si ještě jeden den prodlužují, což využijí k návštěvě Dobšinskej ľadovej jaskyňe a Bešeňovej.
Žádné komentáře:
Okomentovat