Běžky 21

Zahájení sezony 18.10.20  na Pradědu

Očekávaje kolemcovidové prázdno a spíše sranda akce, tak sportuchtivých spoluobčanů několik plných kyvadel a upravená zimní stopa. Na vrchu trochu fičák, exkurze na Švýcárnu, kde stopa pouze od dvoustopých vozidel, s okénkovým občerstvením.  

Silvestrovský Velký Schengen  27km

S tradičními kumpány, tentokráte autem do Vrbna, nahoru po zavřené sjezdovce, občas kamínky, ale pakšengenem dokonalá nerolbovaná čerstvá stopa a modré nebe nad hlavou. Velká paráda

Nová Ves,-Alfrédka -Ztracené kameny  3.1.   34km

Sami ve dvou s US bratrem do nejistoty, doma pršení, na horách téměř sami, jen chata trochu obležená, vlastní stopa má svůj půvab, mlhavo, v nižších polohách sněhu pomálu, statný sportovní výkon .

Karlov-Alfédka  9.1.   27km

Za týden pokus o repete a nebe a dudy...nasněžilo, všeci do hor. Spřízněné tradiční sportovní rodinky, s osiřelým synkem kamaráda. N. Ves nepřístupná, parking Karlov. Dokonalá stopa, dokonalé počasí a na stejných místech najednou srocení davů...Ale okruh kolem Ostružné prázdný a dokonalý. I děvčátka statečná!  

Potštát 17.1.  11km

Nasněžilo i níže, pěkná párová nedělní mrazivá procházka v zakázaném prostoru 

Horní Město  24.1.26km

Stálo a zas nasněžilo, ale málo, harakiri akce, stejné rodinky plus jedna částečná. Travnaté pole, nenamazáno, namazáno blbě, rozbité vázání...Čertův kámen v mlze, pokus o Rabštejn rozbitou cestou, vlastní dobrodružný sjezd, lesem potokem s jednou téměř zlomenou nohou a záhul Mazaneckou cestou, na závěr trochu sportovního kroužení.

Megašengen 30.1.   36km

S tradičním sólokumpánem, klasický ramzovský vlak, ryzí chlapárna, odkrývání nových cest, nadšení z polského sjezdu do Bielice, všechny druhy sněhu. Běžkařská nirvána. Jen závěrečný sjezd odnáší špička.

Rýmařov-Kamenná hora  31.1.  24km

Sólo výlet, když je tak krásně. Kamenná hora vypadá jinak než před týden- alespoň vidno, kde jsme byli. Sportovní okruhy, zírání na rychlost orientačních běžců všech věků.

Jizerky 7.-12.2. 100km   

M.Morávka-Suchá Rudná 21.2.   24km

Objevování nových tras, prý čerstvá stopa. Houby, již ryze jarní běžkování, zápolení s jehličím, roztátými cestami, skin dostal zabrat. 

Opačný Velký Šengen přes Smrk  27.2. 36km

Pánská trojka, raději autem, když epidemio čísla rostou, poslední povolený víkend. Pobloudění kolem Hanušovic, překvapivě čerstvý sníh, nových 10cm, tak ještě žádné jaro, potíž něco namazat, lepivý výstup, pak již parádní i bruslení polskou stranou.  

Sedlo-Praděd    28.2.  30km

A do mrtě využitá sezóna než nás zas od pondělka zavřou. Ve dvojičce, stylový předčasný konec sezóny s azurovým nebem, což vytáhlo z nor masy. Opalovačka na Švýcarně, plzničky a podráždění lenochů, družby a výhledy z Pradědu, pokus o sportovní okruhy kolem Kurzovky a již naštěstí rozbředlejší sjezd.  

E:   rekordních a již s ohledem na atyp sezonu nedostižných  téměř 400km

a ještě P.S. Okresy se otevřely, sněhu dosněžilo, tak nečekaně místo kola

Malý Šengen  24.4.   23km

Spontánnost, parádička, v brzkém vlaku (kvůli polednímu oteplení) se nečekaně zjeví zaneprázdněný sou-druh. V Ramzové již sice jaro, ale pak již od Černého potoka krásně bílo, na Smrk atd...na pohodu, žádné chvátání, na Paprsku skoro nikdo, terapie, oddálení vlaku i jinak zásadového druha...

Jizerky 21

 

Jarní prázdniny v druhém únorovém týdnu  plány alpské lyžovačky covid úspěšně rozmetal, spíše hrozí další lockdown. Pomalu přichází smíření s každodenními vyjížďkami. Přichází podnět spřízněné rodinky- koukni na e-chalupy. 

Pár zamítavých odpovědí, až přijde jedna kladná: nejsme ubytovací služba, takže můžeme. Sice až vzdálený konec Jizerských hor, ale hlavně něco.  

Balíme běžky, boby, brusle.

Místo sněhu nás vítá saharský písek, příjemná chalupa se zahradní saunou. Paráda. 

Přes noc přichází sněhová nadílka a tímto adrenalin- jak se dostat na Smědavu? Jen vyjeté koleje, řetězy v kufru, ale obejdeme se, se staženým žaludkem parkujeme nahoře, kde slovy tři auta...a čerství stopa. Nebývale prázdno, ale taky mrazivo. 

Na úvod rozběh na Jizerku , čerstvý prašan, restaurace epidemicky zavřené, fungují okénka, vymrznem z guláškem u Panského domu  a dokončíme příjemný okruh. 

Saunovací vyválení ve sněhu v -15.st, osadnická odveta. 

A další den již alespoň cesta prohrnuta, ale 7 km adrenalin stejně. S chlapci dáme přehradu Josefův důl, nějakých 27 km, děvčata se odpojí dříve a užijí si Knajpy. Od přehrady trochu krpálek, těla si zafuní, sluníčko jen ojediněle, ale stopa dokonalá. Je třeba vykompenzovat předchozí večery upozaděná děvčátka a ponoříme se do skrytých jmen.

 Cesta je stále lepší či již nabíráme nějakou rutinu. Na mapě nacházíme výzvu jakýchsi sněhuláků, bez námitek opět vznikne úderná pánská a pohodová dívčí skupinka. Krásná zastávka na Paličníku, někteří se odhodlají na klouzavá výstup na skálu, sjezd a rozdělení. Pokyn od zástupkyně, že dle situace můžete zkusit Smrk. První odbočka krkolomná, druhé na  první pohled méně...2 km? Dáme? Zkusíme. Cesta končí, lyže na ramena, jen odhodlaný mladík to nevzdá a vyšlápne až nahoru...Prodíračka, klikatice lesem, po kolena...snad už aspoň polovina? GPS vyvede z omylu, sotva 1/4...Kdo to vymyslel? Zážitek nemusí být...Závěrečný krpál...to už přeci dáme...Zvláště, když je to nejvyšší kopec. Na rozhledně -15.st! Až dodatečně objevíme otevřenou schovku. Rozmrzelý hoch chytá druhý dech možností adrenalinového sjezdu. Ve stopě jej zas poněkud ztrácí- objektivně s kratšími nejedoucímu lyžemi. Příští rok dáme nové...teď vydrž...jej příliš nemotivuje.   

A čtvrtý den- zase běěžkyy? Sjedem k Souši, hoch si půjčí chvíli výzbroj od kumpána, čímž má důkaz, že "ty jeho opravu nejedou a není to v něm", další reklamace při stoupání, proč jsme tento kopec nesjížděli dolů, postrádá pořádný sjezd...U Souše chvilkové sluníčko, ale mráz nadále třeskutý. 

Suma sumárum za 4 dny někteří se blíží 100km. Sluníčko se na náís pousmálojen sporadicky, zato Jizerky dopřály parádní téměř liduprázdné stopy a zimní scenérie. I teplotu jsme přežili, nestoupla nad -12...

Odběžkováno, v pátek již nikoho do stopy nedostaneme, úklid a čas uplatnit zbylé propriety. Pátrání po ledové ploše však neúspěšné. Ono nestačí zahlédnout na mapě modrý flek...Tu součást jakési farmy, tu nepřístupný terén, žádné dítka skotačící na nějaké nádrži. Nakonec se octneme s bobama na kopci Lázní Lipverda, oplatky a návrat...

P.S. I v omezené době nakonec završíme pestrými zimními radovánkami, mrazy umožní venkovní bruslení, dojde i na hokejový mač, boby, sáňky i nějaké to platonické polyžování za severní hranicí...