Pokračování tradice, korona ruší Kronplatz, čímž přijatelný posun termínu, v přípravě štráchy s ubytováním, tradiční Švýcarna ? Ne, 850 Kč vám pane Figura opravdu za noc nedáme. Stejná akce 100x jinak, stále se dá vymyslet nová trasa. Účastenstvo se rozrůstá, snad opět padá rekord, covid-necovid, maskotem je pejsek ve skafandru.
Krom dalšího zdolání Pradědu se plní další postranní cíle, objeví se spřízněný keškař, odškrtávají se další tisícovky...
Sněhu tak 5 cm, dobyt hrad Weissenstein, hůrka Javůrka, klouzavé Karliny kameny i s ohřátím i ohýnku, Černý vrch, Jelení loučky, nástup na konvenčnější cestu, Kamzičí skála, oddělený odskok na jinak nezajímavý Osikový vrch k odškrtnutí další tisícovky, krpálem dolů a z Videlského sedla krpálem nahoru a již za svitu čelovek založen basecamp na Švýcárně.
Posilňuje 70letá švestka, roční ořech i fabrikované republiky.
Ve složitých časech improvizované podmínky, ale kuchyň funguje, policejní hodina 20 hod, ale přes nepříznivé ceny personál nebývale vstřícný, byť pak již odkázání na vlastní zdroje. Lékárnicko urologické vtípky, někdo se ubytuje, někdo odkráčí na levnější vysílač a zbytek staví stany, pejskařka využije živé topné těleso, tak se obejde i bez krycí plachty.
Noc nic moc, ale ranní paráda, snídaně na chatě a vstříc zmrzlé kráse. Starou cestou na Praděd skrz kosodřevinové tunely, setkání s druhy, neskutečná kochačka, bezvětří, něco málo pod nulou, inverze, Beskydy v dáli...16-ti členná skupinka se větví, někdo již ze Švýcárny dolů, větší část se oddělí u Barborky a dolů Bílou Opavou, část má v plánu sestoupit Velkým kotlem, ale při té kráse a výhledech se nechce z hřebenu, tak pokračujeme k Máji, odpojuje se další pár ke Stráním okleštěný zbytek sestupuje kotlem Malým. Divočina, kamzík, tající sníh...a skrytá chaloupka Kotelská , kde nás jistě čeká gulášek. A ejhle, z komína se opravdu kouří, dvířka otevřená a kouzelná paninka...vy jste ochranářka nebo lesačka? To se nám ulevilo... gulášek bude až zítra, ale kafe vám udělám...No parádička, posečkání a dořeší se logistické svízele, vypadá to elegantně, ten sveze toho, tamta popostrčí rodiče a akorát stíháme bus. V silné trojce spádíme pod Klobouka, auto přistavené, v Morávce 20min rezerva, oslavné pivko, česnečka a koukáme na projíždějící bus, stovka na stůl a rychloúprk. Planý poplach, ten jede jinam, v klidu zpět, máme ještě 5 min...2 min. na to se objeví další...tentokrát již pravý a nezastaví jej ani usilovné mávaní...klidně si poodjel 3 min. dříve a po marném zarouškovaném stopování nezbývá než další 2 hodiny posečkat v hospůdce...Chvílí rozdýcháváme frustraci...
Žádné komentáře:
Okomentovat