Jizera

Dovolená pokračuje, dilemata a rozlady viz předchozí úvod, přebalení z kol na vodu, pár aklimatizačních dní, když do filtru hodím nepoznané, sjízdné, vodočet, tak vypadne Jizera. 

Dva tatíci s dětmi, ty větší již vrženi na vlastní loď.

Pěkný kemp Ostrov na Malé Skále, na úvod trocha turistiky - s úchvatnými scenériemi, prolezen skalní hrad Vranov- Pantheon, Jasněnčin Frýdštejn, věčně protestující dívce se ustoupí s návratem, s hochy ještě výběh na Drábovnu, setkání s ufony a večerní hospoda v kempu s novými karetními boji.

Ráno přebírka lodí na Žluté plovárně, trochu údiv, kam až to chcem doject...tam moc lidí nejezdí, ale proč ne. Pochopíme, komerční agentury pendlují prvních 10 km, dále se vydávají již jen Vodáci...Odvoz auta do příšovic, žádné lodě, žádní vodáci, ale prý tu občas jsou. První a poslední sjízdný jez či peřejka, pak již prodírání davy lodí. Nová posádka se zdárně sžívá i bez boje o kormidelnickou pozici. Kýžená hospoda Zrcadlová koza, vydatný oběd i s nehodami, pokáranou dcérku dorovná nepozorný tatík, aby nemohl hudrovat. A pak většina lodí mizí, turisté se nechají poodvážet, vodáci pokračují. 

Nějaký ten otravný jez, hlavně začíná foukat a hezky proti, galeje. Konečně cíl v Příšovicích. Svérázné tábořiště, svérázný majitel, atmošku se nedá upřít, ale nezbývá než utlumit protesty opět dotyčné stran nedostatečného zázemí. Ústa ucpaná hotdogy, dovoz auta a stanování do nečasu, o plánované koupačce v pískáči nemůže být řeč, ale dívenky se baví a hochy provokují svými hláškami...a šmorůvky chachacha. Fičák pokračuje, stanem lomcuje celou noc...ne v tomto se pádlovat nedá. Šrotuje náhradní plán, lodě zůstávají, místo toho pěší turistika a za odměnu voda krytá. Krásný okruh na Drábovské světničky, Klamornu, poškádlení dotyčné okruhem přes Mužského, kterého sopečné krásy s mohutnými výhledy do krajiny Jizerské skrz stažené obočí již jistě nedohlédne, stupido trochu vygraduje genderový a intelektový nesoulad. Vše rozpustí liberecký Babylon, stresové parkování, pak interiérový bizár, to se zas někdo vyřádil, voda mohla více hřát, ale grupa se vyblbne honičkami, tobogány a na závěr bizarní dojem spraví efektní lasershow.  Ejhle, někdo nám obsadil lavečky, nevadí, stejně uléháme. 

Vítr se ztišil, tak přichází pěkné plutí s občasnými skalními scenériemi, klučičí posádka si taky odbude vodní křest, vyhýbajíc se u břehu kopřivám, loď neustojí jednostranný náklon. Občasné vyrušení přenášením, nespokojenou dívenku spojíme s vlastní do naší lodi, souputník bojuje na singlu, množství ledňáčků, volavek a k závěru...neplachý bobr...ale nemá placatý ocas. Tak to není bobr, ondatra? moc velká, tak snad nutrie, napoví google. Cíl v Mnichově Hradišti více dojdem než doplujem neb se řeka rozděluje a ztrácí vodu.

 A co dál? Předpověď na sobotu zprvu značně mizerná, trochu se lepší, ale vládkyně všech moří zavelí rezolutně, že dále nejede. Dobrá, balíme, jakžtakž vykomunikuji s půjčovnou, nějaké storno, ale, co už. Místo čtyř plavebních dní dva, ale turistická náhrada plnohodnotná.  Posádka taky protestuje, že cestou žádné slibované občerstvení, vodácké zázemí končí v Dolánkách. Kručení v břichách má přednost před pomýšlením na nocleh, nějak se ne a ne dohodnout s popleteným hospodským v podzámčí, ale nakonec všichni nasyceni, dovoz auta, jaksi se smráká nejen s večerem. Kemp na Ostrově se jaksi nepozdává, někomu studená voda, někomu hudební vystoupení, dobrá, popojedem. Když tu průtrž...jedno ubytko, druhé, dva vezmem, sedm ne...zkuste další dědinu...Naveta v Bukovině vždy něco má. Sorry pánové, mám tady nějaké soustředění...V lijavci bezradně čumíc na strejdu Gůgla, přichází zpět bodrý hospodský, zabít málo, tady máte chatku, ale ráno do 10 vypadněte. Jasan! Jakési teenagerky se podělí o sponzorskou zmrzku, kýženou sprchu nakonec stejně nikdo nevyužívá, vládkyně musí mít postýlku, nějak se namačkáme, jen kolega se obětuje podlahou. Noc se vyprší, den zatažený leč nepršavý...klidně jsme mohli plout, povzdechne se platonicky a místo toho se čas nahustí dalšími hrady. Z jiných výhledů láká kužel Bezdězu, takže monzunovým počasím se dopotíme nahoru, přenesem do časů Přemysla Otakara, pokocháme vyhlídkou z další strany. Hospody obsazené, tip pizzerky v Turnově a ještě teda Trosky, ať z toho Ráje něco máme. Lidí jen pár, opět výhledová kochačka Panny i Báby a program naplněn dosyta! 

FOTO😎