Paprsek 14.1.
Po pracovní konferenci se chce trochu hýbat, ale zas nechce brzo ráno vstávat a zas plahočit zpět do Jeseníků, ale nakonec o půlnoci přesvědčí Lišák se sdíleným osudem...
Opět se potvrdí, když člověk překoná lenoru, tak pak nelituje. Ve vlaku vytvoříme 5-tici, seznamovačka, snídaně a tak. Lidí na zdejší trasu kupodivu pár. Z Ramzové nazouváme, zouváme, bo sněhu málo, ale nad Petříkovem již krásná stopa.
Dopoledně azurově, blbnutí na Císařské, před 12 hod na Paprsku, to se ještě vejdem, pak je již hůře. Zatahuje se, ale nadále fajn. Ztratí se nám trojka, která má poněkud menší ambice (jak později zjištěno, ztratili se doopravdy). Ve dvojici si uděláme krásný okruh svižným tempem někde k Polské hoře, Schengeny a u Císařské chaty se nečekaně shledáme se ztracenci...Dojedem, dojdem, slušných téměř 27 km. Nakonec i stíháme brzký vlak i menší posilnění a podvečerní podpora kolegovi, který akutně řeší nám známé životní zvraty...tak si trojka založí KOS...
Nová Ves 25.2.
Odvážná výprava do téměř 15 st. mrazu se nakonec zdaří, kumpáni s dítky se přidají, po nervoznějším vypravování nakonec konečně azuro, zimou se nikdo neklepe a i očekávané dětské krize již spíše sporadické a platonické.
Dojdem na Mravencovku, trochu reptání do kopce na Alfrédku, tam občerstvení a a mrazivé dovádění, končící málem úrazem, aktivnější si ještě zaběhnem pod Jelení hřbet a různými vláčky dosunem na chatu se zaslouženou odměnu.
Kvilda 3.3.
Tak toto je ono pověstné místo známé z referencí rosniček...Krásná stopa, krásné počasí, jen mírné zvlnění. Pramen Vltavy, Černá hora, polozamrzlý potok, jen s blížícím se polednem a obědem dochází síly. Posilnění na Korýtku na Filipové huti, směr Horská Kvilda a za chvíli 30 km okruh uzavřen, Jen frustrující, jak mě kolega šusem ve sjezdech předjíždí. Asi výzva k nové výbavě. Po fyzickém zápřahu akorát stíháme duchovní občerstvení na Lomečku, o kterémžto poutním místě jsem neměl tušení, po kostelním promrznutí bodrá řeholnice zahřívá slivovicí...a večírek s přáteli a svérázným hospodským, nocleh na faře nejen horského bracha. Tomu se říká komplexní péče o tělo, ducha i duši!
Paprsek-Velký Schengen 10.3.
Posledně na Alfédce potkaná kámoška láká na velký přechod, pro jistotu navrhnu souputníkovi z KOSu, kdybych nabušené Mesnerce nestíhal...no a ten spustí paralelní akci. Zcela jiná sestava obdobných osudů s jednou dámou. Trochu si přivstanem, ve vlaku hecování, kolegyňka s mužem odhodláni pro původní plán, ostatní volí konvenčnější stopu. Tak se na Ramzové rozdělujeme. Oteplení, trochu se to smýká, ale nad Petříkovem nová stopa, ve které jsme prakticky první, na Paprsku brzo, tak málo lidí. Čas dobrý, gulášek, pivečko, prokládané ořechovkou...dále se uvidí. Uvidělo, co tak větší okruh? Dámička se nebrání, hoši, já to dám, jen svým tempem...No tak, když jinak nedá...Běží se nějaký polský závod, na stanovišti občerství i nezúčatněné nějakým tím cukierkiem, no trochu dlouhé to je, někteří šupináči zjišťují, že po 20 letech z šupin již moc nezbylo, a že přeci jen mazání je mazání...Odpoledne sluníčko, ze stromů to padá, občas sprška. Na Smrku krásně, leč trochu fouká, tak k předobčerstvení dáme zavděk boudičce, sjezd do Lipové a to pravé občerstvení v Lesním baru, svařák z kotlíku, kávička, mooc fajn. Mírně krkolomný sjezd a pak pěšo k vlaku po 17...Někteří i s vracečkami završili 40 km.
E 130km
Žádné komentáře:
Okomentovat