Po vysádce dětí na táboře na Valachách se rozhodneme začátek prázdnin ve sváteční dny trochu zrekognoskovat zdejší kraj a seznámit se s cyklostezkami Bečvy.
Kola na střeše, stany v autě a doufáme v zakotvení ve Velkých Karlovicích. Poněkud zaskočí plné ubytovací kapacity, je záloha stanu, ale nakonec se poštěstí téměř na konci- v Penzionu pod pralesem, což se nakonec ukáže jako dobrá volba s ohledem na celonoční vydatný liják. A vaří tam dobré vlastní pivo. Jen obsluha typicky "česká"...První dotaz - strohé odmítnutí, až musí korigovat kolegyně. Zážitek se snídáni: je 9 hod, snídaně avizována do 9:30 , přisedáváme do místnosti k ostatním hostům, vy nevíte, že máte sedět vedle?! Ne, nevíme, nikdo nám neřekl...můžeme prosím lžičky?...můžeme prosím kafe? ...bude prosím ještě pečivo? můžeme poprosit o skleničku?...
Zdá se, že pršet přestalo, tak se vydáváme po proudu krásně rozvodněné Bečvy, u Balatonu pozorujeme vodní lyžařskou akrobacii a ve Vsetíně chvíli pobudem na jekémsi folklorním fesťáčku. Aby cesta zpět nebyla příliš fádní, tak vytáhnu drahou polovičku k velké její libosti poněkud přes kopec: okruh 1
Dalšího dne se sbalíme a popojedem za Vsetín, pohodový dojezd do Valmezu s opět typickým zážitkem: ve snaze o obědní nasycení, nacházíme ve 13 hod. restaurační zařízení na náměstí s avizovaným bohatým menu...po usednutí přichází rázná kelnerka, předhodí list a tužkou briskně škrtá: není, není, není...a co teda je? jen pizza a plzeň...tak dobrá, prosíme... "Návrat" pak "poněkud" kopcovitým okruhem, přes Střítěž, kolem Karafiátova kostela s koupelí v Bystřičce a další horská prémie na Dušné již definitivně stvrdí mé prokletí ...okruh 2
Žádné komentáře:
Okomentovat