čtvrtek 16. dubna 2015

Survival


Přišel nejvyšší čas zrealizovat jeden vpravdě danajský dar kamarádů- když se závratně blíží termín expirace voucheru, kterým chtěli posílit mé outdoorové dovednosti...
Když se již horko těžko podaří vyčlenit nějaký ten volný víkend, tak dosti vykolejí informace, že avízované místo výcviku "okolí Prahy", znamená kraj Chodů a nutno zamířit až do Domažlic...což jaksi podporuje zažitý stereotyp o Pražácích...
Po všech úvahách nakonec padá možnost složitého vlakového spojení a nezbývá než vyrazit vozem.
Na místě rychlé přebalení, pak jistá nedorozumění, co to vlastně znamená, že s sebou " jen nůž, baterka a spacák"...Kouzlem nechtěného se pak téměř vyřadím z týmu, když dalšího dne zavadíce o jinak nepoužívaný mobil, spustím škvrčení rádia....

Na pochodu krajinou Českého lesa nás čeká spousta teorie, tu z první pomoci, fyziologie, kolik vody k přežití , tu o užitné botanice, co s kterého stromu, jak získat škrob a mouku z lýka borovice, javoru, žaludů, bílých larv (naštěstí se nám nepodaří najít žádnou), jak chytit rybu na dřevěný háček, filtrovat vodu, asi 20 způsobů rozdělávání ohně a 15 využití tampónu a to včetně použitého. Staví se obydlí, čistí zuby dřevěným uhlím, no a po celodenním vyhladovění, kdy musíme vystačit s jedním KDčkem a přídělem vody, trochu hart výživný bonus v podobě vlastnoruční přípravy a úpravy křepelky.
Konec března ještě chladný, tak v noci trochu klepu kosu a příroda ještě nepříliš probuzená, tak o leckteré její taje jsme ještě ochuzeni...
Instruktor Dutch v sobě spojuje rázného vojáka, bábu kořenářku, rozhodného záchranáře i zemitého sedláka, vše poněkud prodchnuté broukem Pytlíkem...
Leccos je podnětné velmi, něco méně, někdy příliš teoretizování či jen ochutnávka, což asi více z víkendu vytěžiti nelze.
Ale v pozadí lze poněkud cítit cílený marketing: zde jen ochutnávka, přihlaste se na pokračování a teprve uvidíte, zažijete, toto je jednička...toto je v trojce...Podobná strategie, jak řada jiných nejen zážitkových, ale i vzdělávacích kurzů apod. Asi holt příznak doby že se v každém oboru stává mnohonásobně větším byznysem o nějakém oboru lidské činnosti školit než jej dělat (bez ohledu, zda jste stavební inženýr, botanik, či doktor)...ale toto je zde již off topic, na jinou úvahu

Jen jsem netušil, že organizátoři pro mě přichystali ještě pokračování survivalu - konkrétně podtyp carsurvival (že by za renons s mobilem :) ? )
Nastražili na mě mírně agresivní zvířátko, se kterým mám sice zkušenosti z vesnice, ale netušil jsem, že dokáže řádit i ve městě - a sice kunu, která si trochu zgustla na některých káblíkách v motoru. Auto začalo za Domažlicemi dosti haprovat. Já neznalý této techniky pak žebronil o (nakonec vcelku banální) intervenci u dosti neochotných autoservisáků okolních vesnic, což přineslo větší nervy než připravení o život nebohou křepelku.
No a za pár tádnů přichází dovětek číslo 2: dopis s modrým pruhem, překročení rychlosti v tunelu...
Není nad dobře míněný dáreček :)

pátek 10. dubna 2015

Lyžařská sezóna 2015

Řeka : párkrát Malá, zasněženo jen 1/2 sjezdovky, na Velké se na zasněžování letos vykašlali, tak bohužel v provozu jen krátce a nestihlo se...
Mosty: povánoční pohyb, menší dítko využívá dolní sjezdovku s vlekem, ostatní celou. Bohužel počasí proměnlivé a jednou vydatně zmoknem.
Dolní Morava: leden/únor, dobré podmínky, žádné čekání, i když na svahu motajících se lidiček dost, zpestření propojením dvou areálů- Slamník a Malý Slon se snowparkem, jízda až shora ze Slamníku má již "alpské parametry"...
Val di Fiemme- Alpe Cermis a Latemar-Oberregen. 5 únorových dní modré oblohy a intenzivního sportování, bohužel se zraněním. více ZDE
Hlubočky : ke konci sezóny, sníh již měkký, bohužel kopec nepříliš optimálních dispozic, vrch jede, druhá 1/2 se placatí...Dojem asi podtržen nepříliš úspěšnými závody :/ ...
Bukovec: při povšechném nedostatku sněhu podmínky v únoru trochu bojovější, promrzlý firn, kopec s mírným začátkem a strmějším dojezdem, ale všichni zvládnou.
Veľká Rača: nostalgická návštěva, koncem února ještě nečekáme konec sezóny, ale podmínky již velmi jarní, což možná ne zcela spravedlivě více devalvuje již tak nijak příznivý dojem. Středisko hrající si na světovost, nadsadící ceny, aby se pak nyní snažilo přilákat ztracené fanoušky zpět radikálním snížením. Řada sjezdovek již skutečně "černých", v mrznoucích časech asi nedostatečně zasněžených, sedačky občas potrhané, hlavní jede krokem a ještě každou chvíli stojí, zázemí jakési divné, personál občas nevraživý. Alespoň kompenzace v podobě otestování Elánek. Ale nějaký čas k dalšímu nostalgickému návratu není důvod...prý snowparadise :/
Soszów: březnová návštěva severních sousedů ve snaze si na závěr sezóny spravit chuť, což se zčásti povede, i když počasí příliš nepřeje, v nížinách prší, od úrovně vleku trocha sněžení, sníh měkčí, nahoře ještě tužší, jakžtakž jezditelná mlha. Lidi žádní, ceny přijatelné. Bonus v podobě levných grilovaných oscípků s brusinkovým džemem :)

Běžky letos upozaděny, žádná větší túra, jen nějaké okruhy po zahradě, dítka se učí první kroky...