pátek 27. března 2015

Lze zabránit tragédiím?

Tak se nějak nakupilo tragických událostí, které mají na svědomí nějak vyšinutí jedinci. Tu jeden vystřílí hospodu, další to napere s dopravním letadlem do země.
Celý národ se pak mění v chytrolíny, spekulující, obviňující, soudící, již pak ani ne onoho pachatele, ale složky, které tomu měly zabránit, ohlídat, nepustit, nedovolit...
Hledíc na bohaté diskuse pod články, mám někdy pocit, že asi žiji na jiné planetě.
Ono je pochopitelná a přirozená šoková reakce se snahou rychle najít viníka, nějak uchopit nepochopitelnou tragickou situaci, zmírnit svou nejistotu z nevypočítavého světa jakýmsi zčernobílením. Ale postupně by měla přicházet jakási fáze vystřízlivění a smíření a ač to bude znít skutečně kacířsky- smíření se s tím, že některým věcem skutečně zabránit NELZE.
Ano, lidstvo potřebuje mírnit svou existencionální nejistotu a bude prahnout po vědění, předvídání, jasnovidectví. Proto i ve 21. stol. stále vzkvétá esoterický byznys, i inteligentní lidé nadále navštěvují různé vědmy, kartářky, astrology a rádobymudrce.
Tito volači po vinících však krátkozrace nedomýšlejí další důsledky, že v zásadě volají po posílení represivní složky státu. Policajti mají více kontrolovat, důrazněji zasahovat, soudci více odsuzovat, věznit, nejlépe na doživotí, doktoři odebírat všechny možné způsobilosti, psychiatři izolovat v léčebnách. Budovat více věznic, více léčeben.
Ti samí křiklouni pak budou jistě křičet ohledně diskriminace, když se tyto sankce dotknou jich samotných. Když je doženou hříchy mládí, přeženou oslavu, potkají je rodinné těžkosti, které nějaký čas hůře ponesou a dostanou nálepku: labilní, nezpůsobilý...Přijdou o zbrojní průkaz, řidičák, tu a tamtu práci...
A toto je REALITA - pokud nastavíme laťku více represivním směrem, vždy to zákonitě odnese více "nevinných", rozšiřuje se prostor pro justiční i lékařské omyly. A zase to bude "policejní, soudcovská, lékařská pakáž" - díky tomu, že se jedná o jevy, kdy se mezi normou a nenormalitou nedá vytyčit jednoznačná čára.
Ne každý psychopat a schizofrenik vraždí, ne každý člověk s depresí páchá rozšířenou sebevraždu...
Jedna v minulosti agresivní schizofrenička vraždila, ale kolik desítek dalších obdobných se přijatelně socializovalo - řekneme jim, že budou preventivně doživotně v asi nafukovacích léčebnách? Podivín střílel, budeme každého nějak se vymykajícího jedince lustrovat? Zdravotník, řidič, pilot- v nějaké životní situci selže, doživotně suspendujeme všechny obdobné? Nějakou formou duševní poruchy (včetně depresí, úzkostných poruch) za život trpí více jak 20% lidí. Omezíme je všechny ze všech trochu zodpovědných funkcí? Kdo pak bude léčit, ošetřovat, řídit, pilotovat? Pečlivě vytříbení nadlidi?
Psychotesty na všechno? Moc v rukou psychologů, všeobecná buzerace, papíry na všechno. Ja vím, že se to nesnadno říká příbuzným obětí, ale TO CHCEME?
Rozumím, že příbuzní chtějí vidět viníka, zažít jakousi satisfakci, ale je správné, že mladík poperoucí se v opilosti dostane 1-2 mil. trest, prakticky pro další život likvidační ? Ano, je dobré, aby každý nesl důsledky svých činů, ale je to přiměřené?

V souvislosti se sebevražedným pilotem ještě jedna úvaha, ne úplně z vlastní hlavy. Krom diskriminačních důsledků uvedených výše je nutno počítat i s dalšími dopady pramenících ze strachu ze stigmatizace, z obav o práci , což povede jistě k zapírání, vyhýbání se indikované léčbě s dalšími neblahými následky...

Prosím diskutéry na Novinkách, iDnesu, Lidovkách atd., než zas vypustíte rychlý soud A, zvažte pak B...

čtvrtek 12. března 2015

Val di Fiemme 15


Po čase změna zimní společnosti, místa i formy, v čase jarních prázdnin, tentokrát v druhý únorový týden.
Nyní zvolen organizovaný autobusový zájezd, zlákavší krom přidaných hodnot v podobě ubytování na svahu s bazénem a podobnými výmoženostmi, zejména nabídkou každodenní nejen lyžařské animace pro ratolesti.
Objeví se i jistá úskalí tohoto typu akce, hned na úvod mela o místa v buse, ubytování (hotel Sporting) sice na parádním místě, ale nutno překonat s celou bagáží 2 úseky kabinky (někdo několik párů lyží, někdo boby a pár lopat, další doprovodné propriety atd.), což na druhou stranu se ukazuje jako slušný teambuilding, aby celistvost početné, snad 80-ti členné výpravy utržila další rány hledáním pozic v poněkud poddimenzované jídelně...V praxi vidno, proč Česko nemůže býti Švýcarskem...

Po zvládnutí úskalí transportu z Cavalese do střediska Alpe Cermis, následuje adaptační půlden věnovaný se spřízněnými rodinami bobování, stavbě základů iglů, ale taky kuryrování staršího dítka, který začíná jevit příznaky choroby...Tyto nepomíjejí ani dne dalšího, čímž je odsouzen pobytu na pokoji. Ostatní si rozebírají instruktoři, pak každý den 2 x 2 hodiny. Velcí rekognoskují terén, který krom omezujících závodů, se jeví velmi příznivě, zejména více jak 7 km sjezd z větší části černou pistou označenou jako Olympia I-III. Dále pokračuje výstavba sněžného obydlí. Za podpory agilního a vybaveného tatínka a dalších kibiců se doplňují další vychytávky, vchody, skluzavky.
Krom toho se koná bazén, nepříliš vyhřátá a poddimenzovaná sauna, večerní stolně fotbalové, stolně tenisové a kulečníkové mače, pro naši familii více či spíše méně úspěšné. 4-chodové večeře notně přeplní přes den spotřebované kalorie.

Lyžování je parádní, druhý den se dítko zvetí, ale stane se bohužel osudným pro drahou choť, která nešťastným pádem si pochroumá koleno s následky více nepříjemnými než se zprvu zdá.Zamračený
Část výpravy si užije výletu z Predazza do rozsáhlejšího střediska Latemar-Oberregen, kde si dopřeje povšechného ski vyžití do systosti; od černých sjezdovek po pestrý snowpark, málokterá sjezdovka sjetá 2x, ubočí skal, výhledy na dominanty Dolomitů, známé z letních výstupů,od Marmolady, Sellu po Brentu, Civettu, nádhera...
Návrat pak obdobný - nakládka, vykládka kabinek, tým již sehraný. Podvečer pohodový návrat, doma po nějakých 10 hodinách v brzkém ránu...




foto ZDEÚžasný


a vcelku vystihující článek