Proti svému stylu buknuté již někdy v únoru na základě výzvy kumpánů...kohopak bych se pak musel doprošovat a tak...Padne na poslední červencový týden.
Synátor na táboře, tak přiberu neteř a jedu tímto s babincem. Řešení cesty, co s nejpitomějším termínem sobota-sobota? Volíme noc, Maďary a dobře. Menší maďarské cesty udrží bdělost, v Goričanu covidové postání na 45 min, bez zevrubnější kontroly, pak prostřídání se za volantem a za Zadarem se sjíždíme s budějickými brachy. Provoz nebývale hustý, ale dá sa, méně již před Makarskou a v Drveniku - fronta na trajekt až k magistrále...uff. No co už...Zmrzka, koupačka, 2 hoďky, místo velkého předstihu se ubytováváme v zátoce Torac někde v 16 hod.
Pak již pohodička, děvčátka i dospělí se všelijako zabaví. Kumpáni přes zátoku, po ranní koupeli na našem divočejším břehu párminutový přesun na pláž.
Věkový rozptyl vede k jistému fázovému posunu, takže zatímco naše preteenagerky se vypelešují, naproti již zrána zátoku brázdí pávi a podobná nafukovací havěť.
Vše velice vtipná, legrační či trapná záležitost...
K dispozici je nafukovací kajak, paddleboard, který lépe zvládají přítomné ženy a dívky, mužové se stávají aktéry groteskních scén, ale též s postupnými pokroky.
Vypravíme se za ostrovní atrakcí ekoetnovesničky Humac a blízké archeologicky významné jeskyně Grabčeva. Provází povídavý mladík, procvičování angličtiny dívenky příliš nechytne, více zaujme levandulový kompost u destilérky. Pak již sestup horským terénem k jednodómové, poměrně pěkné a zajímavé jeskyni. Načež se ozývají sousedi, že se s ohledem na zatažené počasí rozhodli realizovat plánovanou návštěvu města Hvar o pár dní dříve. Tak je trocha nepřipraveni dojedem, i když se mraky již rozplouvají a čeká nás vedro, jako vždy. Zmrzka, hrad, výhledy, pizza a stejně spíše těšení na návrat k vodě.
Grilovačky, vínečko, terasová pohodička, i nějaká karetní zábava.
Jeden večer si dopřejeme vlastní, noční procházku přes pár zátok k rybí restaurací s objevem několika hvězdic.
Večerní návštěva Starego gradu zanechá příjemnější dojem než rozpálené denní město. Krásné uličky, zdařilé suvenýrování a zase ty serpentiny, tentokrát noční.
Změníme plážičku, pokusy o výuku šipky úspěšná ze 2/3. Starší generace objeví dosud skrytý potenciál, jedno mládě rozvíjí, další ne a ne...ani s pomocí žoviálního Slováka. Ale odměna v podobě krásné červené hvězdice.
Prekérka s kartou, kterou se banka rozhodne bezdůvodně trvale zablokovat, s tím, že shledala bezpečnostní riziko. Asertivní operátor opakuje, že řešení není. Domácí bankéř pak doporučuje nahlásit bance pobyt v zahraničí. Kam jsme to dospěli?!
Blíží se závěr a tím mizí dovolenková bezstarostnost s vidinou zpáteční cesty. Jedna rodinka od začátku avizuje bezpečnostní odjezd v pátek. Další se na poslední chvíli přidá. Mnohokráte zvažovaný NP Krka s ohledem na očekávaná další vedra a následně odpoledne houstnoucí provoz, vzdává. Tak na páteční večer zůstáváme sami. Posádka odhlasuje brzký ranní výjezd na první trajekt v 5, Krce rovněž nenakloněni. Ve 4:45 v Sučuraji, již patřičná fronta...a o 5 aut se nevlezeme! Nezbývá než na 1,5 hod zdřímnout. Pak ale aspoň odměna v Drveniku čerstvým pečivem s kávičkou a v 8 razíme...Naštěstí již bez zádrhelů. Posádka se proti Krce nadále bouří, tak nebudu lámat a pádíme houstnoucím provozem. Ale ještě, že nejsme v protisměru...Strýček Google upozorní na 1,5 hod kolonu na Lůčku s nabídkou alternativní trasy, což kvitujeme, hranice v Goričanu bez fronty, po hudebních vložkách sugestivně promlouvá Hraničářův učeň, pár zastávek a ve 20 hod. doma.
