Znovunalezený VŠ spolužák, který jde napříč času a při shledání po 20-ti letech hýří více aktivitami, navnadí na sjezd Opavy.
Rozhodím nápad i sítě...a tentokrát s překvapivým úspěchem, čímž se dá se dohromady zvláštní skupina pánských pobratimů i spřízněné rodinky... a o poslední květnové sobotě hurá na jarní vodu.
Zase trocha nejistá předpověď, ale nikdo necouvá, spíše pozitivní navnadění, nižší stav vody relativizuje domorodec...nebojte, u nás v Krnově to teče, tak vody je dost... Různě posháníme Baraky a střet s krnovským kamarádem v Nových Heřmínovech.
Pumpování, potřebná logistika, sladění posádek a ahoj... Pubertální hochy dáme spolu a klapou zkušeně, já s holčičkami, taktéž pozitivní náladička, hošani...parádička...jen manželskému páru to jaksi drhne a před jezy a peřejkami je zdáli slyšet jekot...a pak i předčasný výskok z lodi s nepříliš teplou koupelí.
Řeka parádně překvapí, teče, peřejky, občas holt nějaký přenos, něco lze sjet, žádná nuda a ...žádní lidi...bez jediné lodi...Ještě covidí doba, leccos zavřené, ale kolega domluví speciální otevření hospůdky někdy za Zátorem. Přijde deštík, ochlazení, zrovna schovaní pod slunečníky. Někomu trochu zimenka, ale zdárně přečkáme a již za sucha pokračujeme do Brantic, kde další delší zastávka na hřišti. Plavba na pohodu, žádné chvátání a po 20 km nad jezem u městského parku balení. Krom trocha promrzlé dámy všeobecné nadšení...
