Hinterstoder II/16

Rozhodování, co s jarními prázdninami, přinese tentokrát mnohé svízele. Po předvánočních sice nepřílilš prolyžovaných Alpách, bylo snahou zajistit něco dietnějšího, dostupnějšího a znovu pro tři rodiny. Ale počasí je vrtkavé, každou chvíli obleva, tu se zas jedna rodinka mimoděk odhojí, pak limity časových ohraničení...Nakonec padne vcelku šťastná volba na rakouský Hinterstoder - s ohledem jednak na dostupnost, jednak jedno z mála středisek nabízí skipas pro děti prakticky zdarma. Znovu se osvědčí farmářské ubytování - i když se sníženým komfortem dojíždění. Po x mailech je zvolen Baernhof Pernkopf ve St.Pankraz. Paní domácí velmi milá, ubytování příjemné, komfortní, odpouštíme všudypřítomné kočky. Ratolesti si užívají zvířátek, mj. v ranním čekání na déle se vypravující osoby, krmí kozy, oslíky, koně, vymýšlejí jména. Po večerech přicházejí stolnětenisové mače a velkým bonusem je zahradní sauna s ochlazením v zamrzlém bazéně, někteří zažijí svou premiéru...

Sníh v údolí sice žádný, kumpání ve svých běžkařských snahách ostrouhají, ale na kopcích dostatek. První den je náročný kvůli husté mlze, trneme, kde se nám které dítko ztratí. Další dny se naštěsti přijatelně vyčasí, teprve zíráme, kudy jsme se to vlastně pohybovali. Areál vcelku příjmně překvapí. Ač avizován jako malý, tak alpských parametrů, panoramata občas se vynořivších Mrtvých hor s dříve dobývaným Gr.Prielem úchvatná, možností dostatek, všemožných délek i obtížností. Dítka jsou patřičně hrdá na sjetí 70% "Inferna". Občas i nějaký 6km sjezd do údolí, kde odpoledne sníh již bředne. Nahoře však stále příjemný prašan...Lidí poměrně dost, zejména o víkendu, ale vždy se nějak rozptýlí, stačí se vzdálit nejprofláknutější lanovce. Jen nejatraktivnějí sjezdovka je, s ohledem na všude avízovaný blížící se svěťák, zavřená...

Jeden den volíme změnu na partnerské středisko Wurzeralm, které je o poznání menší, nabídne zprvu trochu čekání a mačkání před pozemní lanovkou, pak ale taky poměrně atraktivní člěnitější sjezdovku a freeridové terény.

Vyžití tedy maximální, dcérka si s humorem počítá pády, občas i nějaký ten saltózní, naštěsí bez následků na těle, synek smutní, že ještě neporáží tatíka ve skicrossu na zdejší dráze. Poslední den se ještě podaří otestovat slalomové fischerky. A doma za necelých 4,5 hod...

další fota

Pololetní Kouty 16´

Při vší zimní a další bídě nakonec proběhne nad očekávání aktivní lyžování.

Padne původní plán pobytu v Přemyslově neb chataři ve vetších mrazech zamrzne voda, spřízněná rodinka sežene náhradu v Koutech, pak pro změnu během týdne přichází obleva...

Každý den je vše jinak.

V pátek intenzivní, díky slevové akci i levné lyžování v Přemyslově, na tvrdším leč sjízdném podkladě. I když jezdí jen "modrá", tak i zdatnější si užijí.

V sobotu výprava na Červenohorské sedlo, kde ale dle předpovědi fičí a mlhavo, tak sešup do Filipovic, kde pro změnu davy, což někteří nerozdýchají a tak serpentinami zpět. Pohled při sjezdu objeví sjezdovku 200m od chaty, čímž se chytneme spásné myšlenky podovádět si 2 hoďky tam, uspokojit hry Carcassone chtivé hochy a pak využít nasyslené skipasy a vydat se na večerní Přemyslov. Neznámé středisko Šindelná vcelku uspokojí, kopec krátký leč s výrazným sklonem. Sníh měkne, ale dá se. Do siestové hry se podaří zapojit i herní odpůrce, strhne se a zvrhne psychologická bitva, že jsme rádi za dovršení limitní 18 hodiny...

Večerní Přemyslov přijatelně měkčí, intenzivní. Po návratu se spustí liják, ráno trochu poprašek, zataženo, rozpačitě se pokusíme o další pokus Sedla. Pan chatař dodá trochu naděje, že "hřeben je občas vidět, tak by to mohlo jít". Nahoře nakonec paráda, sice žádné azurové nebe, ale viditelnost dostatečná, na zmrzlém podkladě 20 cm nového prašanu!

...poté, co nohy dostanu intenzivně zabrat, tak je třeba ještě rozpohybovat při večerních tanečkách...

Rok 2015

Zima opět spíše nedorazila...Zato léto žhavé...

Přibývá islamistických teroristickcýh útoků, navíc i v západním světě, nejprve na satirický časopis Charlie Hebdo v Paříži, který přes všechna nepřípustná zvěrstva však nutí i k zamyšlení, kde jsou hranice svobody? Znamená to, že mohu skutečně "vše", bez respektu k druhým (osobám, kulturám atd?).

Tento se se však posléze ukazuje jako jen chabá předzvěst masivnějšího útoku, rovněž ve francouzské metropoli.

Společnost se ve vztahu k muslimskému světu radikalizuje a v zásadě polarizuje - od humanistických hesel na jedné straně typu: jsou to akty zfanatizovaných jedinců, suďme jednotlivce, potlačujme terorismus, ne islám- po hlasy, že toto náboženství má násilí bytostně v povaze a smíření není možné, na straně druhé...

Evropa čelí asi jedné z největších migračních vln v dějinách s muslimskou invazí, podpořené nešťastnou "willkommen politikou" německé kancléřky a tápaním dalších evropských představitelů. Což opět dále vzbuzuje obdobnou polarizaci. Otevřeme náruč, potřebujeme nové pracovní síly, ukažme svou civilzační vyspělost svým bezpodmínečným přijetím vs. dílem xenofobní, dílem zcela pochopitelný strach z invaze cizí nepřízpůsobivé kultury.

Jak to již tak bývá, složitě řešitelná situace je směsicí politicko-ekonomicko-společensko-přírodních vlivů. Válka v Sýrii a vůbec složitá blízkovýchodní situace, vidina západního blahobytu, vysychání krajiny, ale taky otazná zákulisní politika a organizování celého přesunu (což je již blízko konspiračním teoriím).

Tímto se mísí objektivní uprchlící zachraňující si holý život s ekonomickými migranty, kde se tu a tam přimísí jako trojský kůň nějaký ten radikál...A Evropa tápe v bezradnosti. O to víc pak lid křičí na obranu jakýchsi evropských hodnot, které se však již dávno rozplynuly v povšechném liberalismu a nikdo nedokáže pořádně definovat co to vlastně jsou. Svoboda? Jako bezbřehé právo dělat si co chci, kde nic není sváté? Zdá se, že jedinou hodnotou Evropy je konzum. a za ten chceme bojovat? Nestávají se právě tyto ne-hodnoty živnou půdou pro radikalizaci z touhy po větším řádu a zakotvení?

V Uherském Brodě zapšklý psychopat zastřelí 8 lidí a pak i sebe. Zajímavé, či spíše nervydrásající jsou jako vždy pobitevní reakce nejen lidu, ale i hlav pomazaných...Zde např. větší dohled nad vlastnictvím zbraní.

Bohužel problém asi není v množství munice mezi lidmi, ale v nárůstu počtu psychopatů. Jednak je tu sorta starších neadaptovaných na nové pořádky, že se o ně stát "nepostará". Ti třeba časem vymřou, ale bohužel na jejich místo nastupují noví, které plodí bezzásadová, bezhraniční a bezhodnotová společnost. Je otázkou času, kdy se i na naší škole objeví nějaký anetický střelec...

Vládne nám spíše ministr financí než nemastný neslaný premiér a pan prezident nadále spíše rozděluje než jednotí...

A ten sníh stále ne a ne napadnout...