Adam lyžař

Morávka I/10

Kterak poprvé vyzkoušet jízdu na řetězech a nezapadnout...

Kterak lze zažít zimu jak z pohádky a chaloupka páně Postráneckých, Satinských a spol. nemusí být jen filmovou stylizací...že i 0,5 metrové krápníky lze ještě viděti...

Jak i s 6-ti měsíčním dítkem se lze bez úhony do zasněžených hor vypraviti (je dobré na saních ohrádku míti)...

Že i dnes ještě jsou lidičky, se kterými staré kotlikářské songy lze zapěti...

No a v neposlední řadě, že i dnes existují osobnosti ochotné nezištně poskytnout svou roky nadšeně zvelebovanou nemovitost bez toho, aby tuto zakomponovávali do svého byznys plánu

Adam 2010

Zuzanka je dle Adama každý den nové zvíře- opice, kráha, heherka...a tento týden změna- Zuzanka je nástroj, každý den jiný- klahír, píšťalka a dnes housle, zítra bude kytara...a toho se celý den drží...(II/10)

Adam dělá cavyky kolem jídla, když důrazně pokárán: vy se mě ale hůbec nelíbíte, víte to ?! ...Já jsem políhku totiž nechtěl a jen druhé jo, chápeš to?!

Další manýry našeho pierónka: nechce jít z venku domů. Já se tě bojím, já nepůjdu, už mě z tebe bolí luka!... odmítá se převlíct...já jsem teda požádně naštvaný, ty mě asi nemáš lád! a ani nejseš náš...já chci být ještě henku! já takohého tacínka nechci a hůbec se mi nelíbíš ...a já teď pláču, koukej Zuzanko,jak pláču...předvádí karatobox...a hlozně a fakt se tě bojím a žádné lodiče nemám a nidlo mě nechce... a už nidly nebudu hodný, plotože ty si takohý kyselý a zlý...a já teď budu plakat, z tebe plakat (řev) a nejsem Adam, jsem Adámek!! SODA Nakonec vyčerpáním na zemi usíná...

Nyní je všechno, co se nedaří BLBÉ: blbý sníh (na kterém se na lyžích padá), blbé ponožky, boty (které nejdou nazout), blbá mikina, blbý...

A taky období PROČ: a ploč je moc hodin, že musím jít spát...obleč si pyžamko...a ploč...pojď večeřet...a ploč?...dnes je pondělí...a ploč?... tráva je zelená... a ploč?...

Každý večerníček končí rozmrzelým: ten večerníček je malý!

Teď bude víkend, to chodíme za babičkama a taky do postelíka,že?

IV-V/10

KTERAK SE STARŠÍ DÍTKO STÁVÁ ČLOVĚKEM

stále zvídavější a zvědavější, řešíme otázky života a smrti, nejčastější slovíčka A PLOOČ...? A HELE, KDY UŽ... (pojedu, budu, dostanu, budu umět...)

Namátkou:

Tatíí, a kdy už zase budu bydlet u babičky Malty...a tacíí, kdy budu bydlet u Malvínky...a tacií, když už půjdu do školy...taciíí a když půjdu do školy, to už Zuzanka bude helká?

Tacinkůů, a kdy půjdeme spolu do muzeua…a co bys tam chtěl vidět? Tam jsou stšíleči pšece a taky rytíže…

A tacinkůů, ploč jedeš tak rychle….já se pak nemůžu koukat na domečky a stlomečky !!

Rozhovor v autě cestou od babičky, kde si zapomněl nového geparda…Tacínkůů,musíš jet zpátky …(rozmluva o tom, že to nejde, a gepard počká na příště)…nepočká, já jsem bez něho smutný… po pár minutách: tacínku, ja nejsem smutný, já já jsem spíše zklamaný, híš…(vysvětlení, že se to stává, i tatínek občas něco zapomene, nedá se nic dělat…), po hodině, již klidný: a tacínkůů, ty taky občas něco zapomeneš? Čleba mobil nebo čleba pití…nebo čleba?...

A tacínku, já už jsem helký, podíhej, já už dosáhnu na bar a když jsem byl malý, to jsem ještě nedosáhnul, híš…a až budu ještě hětší, to budu mít tolik loků (ukazuje 6), to už půjdu do školy??

Babičce řekl, že je kráva ata mu mu vysvětlila že zvířátkama se lidi nenazývají, že to není pěkné,on na to: Ale maminka mi pšece žíká, že jsem její medvídek….

Pozoruhodné dedukce: cyklista je kolejník…

Mamínka se zlobí na tatínka: maminko, nežíkej to tatínkoví tak škaredě, maninka vysvětluje, že se na tatínka zlobí...on na to: Ale maminko, dospělí pžece nezlobí dyť, zlobí jen děti a jen ty malé, větší už ne….a
odkud to Adíku víš? Já jsme na to pžišel sám….

Řešíme téma bytí-nebytí, zrození a umírání :

A tys byl taky malý kluk a pak si rychle hyrostl? (Vysvětlování rodinných vazeb, že dědečkek je pro mně tatínek a strejda bratr apod...)

po čase: A ty taky budeš dědeček? Kdy ty budeš dědečkem a to pak nebudeš tatínek? (smutně)…A kdy ty budeš dědeček ? (Vyrosteš, nejdeš si ženu ženu, kteru budeš mít rád, budete mít svatbu, děti a pro ně budu dědečkem...) Adam přemýšlí, po chvíli smutně: ale já neumím hledat ženu, a to ona se ztratila? ...A tys taky hledal maminku, která byla ztracená? A jak ji mám najít... Po 1/2 hodině vítězoslavně: To bych si ale čleba mohl najít Malvínku, máš tu taky lád??

Nad starými fotkami obligátně řeší : a kde jsem tady já? to jsem ještě nebyl na světě nebo v bžíšku? a kde jsem byl, když jsem nebyl na světě?...

A pan soused než se narodil byl taky v bříšku?...

u snídaně: a tatííí, kdy ty jsi byl bžíšku?..a ploč jsi byl v bžíšku?...tatínkové pšeci nejsou v bžíškách...

A odvrácenější tvář: já takovou maminku nechci, co se zlobí na své děti...

Další přitvrzení: nechce jít odpoledne spát: neslyšíš, jak ti nadáhám?! Jak se zlobím!! Tak mě nedávej spát……omluv se mi !!! …

Významná změna: veverka už není heherka

Adámkovy výroky z dovolené u Baltu:

Tatínku ty kecáš na té dovolené nejsou žádné restaurace, (poté co hledáme asi hodinu potmě a v dešti nějaké jídlo)….

Vymýšlí si jídlo, nakunec blahosklonně: ... dobže, tak my kupte ten chessbrugr…

Moc se mu líbí moře, vztaká se cestou, že už to moře chce mít… celou cestu zpět řeší jednak která zvířata jedí která...pak jsa svědkem nehody donekonečna: a ten pán jel rychle, a proč ho nezastavili policajti?... a to by šel do vězení?, a když mluvil, tak byl živý a ... poté do úmoru- a kdy už tam budem, za chvíli nebo chviličku a ajá už tam chci být, a jak dlouhá bude ta chvíle...

Letadla přistávají na letadlišti…..

4-leté mudrování

Nyní počítací období…a po 11 je co? 15?... Pak už umí do 20-ti, čímž rovněž všem kolem předvádí...

Vše musí být spočítáno… Celá ulice i příbuzenstvo ví, že už má čtyži…a má stejně jako Davídek…A až mi skončí čtyži, tak budu mít pět...

Se Zuzkou již takoví kamarádi nejsou neb temperamentní ségra mu vše bere,bourá, takže z pokojíku se ozývají výkřiky "vemte tu Zuzku!!!"

Podzimní úklid na větrné zahradě: tatínku tatínku žekni tomu větrovi ať už nevětrá…

Maminko že to triko není chlapičí….to je pro holky…

A.vidí na obrázku bumerang- tatíí tady je ten oranbutan, co máme u babičky…